Vila č. p. 1107 v Havlíčkově ulici v Hořicích, postavená
r. 1923 bratry Goldschmidty
v sousedství jejich textilky,
je od r. 1959 sídlem Základní umělecké školy.
Významné změny přinesl rok 1961 - 62, kdy se změnil název, náplň i poslání školy. Lidová škola umění měla mít napříště nejen obor hudební, ale i výtvarný, taneční a dramatický. Počet žáků i s pobočkou činil již 219! Pod vedením A. Bittnera se ustavil houslový soubor, který reprezentoval školu nejen v Hořicích, ale i v dalších městech. Počátkem června 1962 účinkovali učitelé na slavnostním koncertě při zahájení oslav 600 let města.
Nový tvůrčí duch přišel na školu s osobou Zdeňka Janovského, jenž byl jmenován ředitelem ve školním roce 1963 - 64. Z. Janovský, aprobovaný učitel klavíru, přišel do Hořic po krátkém působení v Trutnově a v Žacléři a se zdejší "liduškou" spojil celý svůj další pedagogický život. Do povědomí veřejnosti se zapsal nejen jako vynikající učitel, ale i skvělý klavírista, obětavý sbormistr Ratibora a Vesny, dirigent Dalibora či spolupracovník spolku divadelních ochotníků. Hudebními vložkami doprovázel svatební obřady a vítání občánků a účinkoval ať již sám nebo prostřednictvím svých žáků na nejrůznějších oslavách a kulturních akcích. Na škole se ustavil kvartet učitelů ve složení A. Bittner a Fr. Reil (housle), M. Bartoníček (violoncello) a Z. Janovský (klavír). V tomto roce se 8 žáků zúčastnilo okresního kola soutěže LŠU a všichni se umístili na předních místech. Ve školním roce 1964 - 65 byl zaveden zkušebně výtvarný obor, který vyučovala Hana Brožková, absolventka SPŠK. V následujícím roce nastoupila učitelka klavíru Milada Pozlerová a výtvarný obor převzala ak. sochařka Dagmar Havlasová, pod jejímž vedením prudce vzrostl zájem o tento obor, ačkoliv se stále pracovalo v nevyhovujících podmínkách. Nedostatek učeben mohl vyřešit jen odchod žáků SPŠK z 1. patra budovy. Z. Janovský nastudoval s ochotníky hudbu ke hře "Pan Hašler přijímá".
Rok 1968 a následné události hluboce otřásly českou společností a zasáhly i do života školy, kde byli v srpnu 1968 ubytováni účastníci Mezinárodního sochařského symposia, vedeného ak. sochařem Vl. Preclíkem. K větším personálním změnám došlo ve školním roce 1969 - 70, kdy se učitelem výtvarného oboru stal Ivan Jilemnický, jenž zaujal děti řadou nových technik, a jako učitel klavíru nastoupil Tomáš Mervart ze Dvora Králové. Na škole byl otevřen taneční obor, který začala externě vyučovat Evženie Hejlová. Učitelé LŠU se v této době pustili do přípravy ojedinělé akce - výstavy výtvarných prací dětí z pěti kontinentů. Došlo k výměně dopisů a kreseb z různých škol a o spolupráci byla požádána některá velvyslanectví. Výstava měla vyjádřit velkou myšlenku internacionalismu v umění a boj za mír na celém světě.
Školní rok 1970 - 71 přinesl politické prověrky všech pedagogů (všichni učitelé LŠU prošli bez problémů) a život se ubíral dál. Škola získala konečně učitele dechových nástrojů v osobě Čestmíra Věrného, který převzal místo Z. Janovského řízení Daliboru. Po celý rok pokračovala škola v přípravě plánované mezinárodní výstavy dětských výtvarných prací. Pokračovala až do srpna 1971, kdy navštívila školu delegace z ministerstva školství, která celou akci zastavila. V následujícím roce byl konečně ze školy odstraněn internát SPŠK a všechny obory získaly vlastní učebny. V lednu 1972 bylo v Hořicích slavnostně otevřeno nové KINO 70 zahajovacím koncertem Dalibora, který řídil Č. Věrný. Učitelský sbor opustili T. Mervart, jenž získal místo ve Dvoře Králové, a M. Pozlerová, která odešla do Kutné Hory. O prázdninách byla opravena střecha a vymalovány všechny prostory školy, úklid provedli brigádně učitelé. Ve školním roce 1972 - 73 nastoupila učitelka klavíru Vlasta Mádlová (provd. Jahelková) a výtvarný obor převzala po I. Jilemnickém Věra Bouchnerová z Nové Paky. Žáci úspěšně reprezentovali školu v okresním i krajském kole soutěže LŠU a zpestřovali svými vystoupeními nejrůznější politické akce. Jak poznamenal kronikář, učitelé se stejně jako v minulých letech zúčastnili politického školení a odevzdali na závěr písemné zpracování probíraných témat. Ze školy odešel Č. Věrný a Z. Janovský se opět ujal osiřelého Daliboru. Ve školním roce 1973 - 74 nastoupil na školu Karel Zakl, který vyučoval hudební nauky a klavír. Okolo budovy učitelé Ilija Kaprasová a Petr Kapras s aprobací pro klavír a akordeon. V říjnu 1976 zahrál Dalibor pod vedením Z. Janovského při slavnostním otevření nové budovy Galerie plastik. Ve školním roce 1977 - 78 dosáhli velkých úspěchů Kaprasovi žáci J bylo postaveno lešení, aby mohly být provedeny klempířské práce a nová fasáda. Ještě koncem roku však práce nepokročily a jak konstatoval kronikář: "Lešení zůstává okolo budovy dále, ale nic se zatím neděje." Velkých úspěchů dosáhla hořická LŠU v roce 1974 - 75, kdy dva žáci obdrželi čestná uznání v krajském kole soutěže LŠU a žák tanečního oddělení Jan Svoboda byl přijat do přípravky tanečního oddělení pražské konzervatoře. Teprve v červnu 1975 byly dokončeny již 2 roky slibované práce na opravě budovy, zmizelo lešení a učitelé provedli úklid okolí školy. K výraznějším změnám v pedagogickém sboru došlo ve školním roce 1976 - 77, kdy nastoupili noví. Novotný, který získal 1. cenu v celostátním kole soutěže LŠU (kontrabas) a Jana Maturová (akordeon) byla přijata do 1. ročníku pardubické konzervatoře. V únoru 1979 se zúčastnilo 11 žáků školy okresního kola soutěže LŠU a všichni postoupili do kraje! V letech 1979 - 82 pokračovala spolupráce Z. Janovského a dalších učitelů s ochotníky nácvikem hudebního doprovodu k dramatizaci Erbenovy "Kytice", k Shakespearově hře "Večer tříkrálový" a k Tylovu "Strakonickému dudákovi". Jako učitel dechových nástrojů byl přijat Josef Auersvald.
V r. 1983 učitelský sbor dočasně opustil P. Kapras, který byl jmenován zastupujícím ředitelem na LŠU v Nové Pace. Na hořickou školu nastoupil bývalý žák Josef Aichler, absolvent vojenské hudební školy v Roudnici nad Labem, který převzal výuku klavíru, zobcové flétny a houslí. Hru na trubku externě vyučoval Jiří Horák. V r. 1984 nastoupila na plný úvazek J. Maturová akordeon a klavír) a Pavel Malý (klavír). V říjnu t. r. zahájil Z. Janovský v městském muzeu výstavu k Roku české hudby a na slavnosti bylo provedeno učiteli LŠU Vaňhalovo smyčcové trio. Na konci tohoto školního roku odešel do důchodu dlouholetý ředitel školy Z. Janovský a předal vedení P. Kaprasovi.
Petr Kapras stál v čele LŠU v letech 1985 - 1993 a škola pod jeho vedením úspěšně pokračovala v započaté činnosti. Byla zahájena spolupráce s dětskými sbory při ZŠ Habr a Ostroměř a se sborečkem hořických mateřských škol. V budově byla provedena generální oprava elektroinstalace a zavedeno vytápění akumulačními kamny. Žáci a učitelé se zúčastnili koncertu Pražského jara a v květnu 1986 byl uskutečněn družební zájezd do Holiče v okrese Senica, kde žáci školy vystoupili spolu s Haberáčkem. V r. 1986 nastoupil na školu Luděk Václavů, absolvent konzervatoře pro obor klavír. Velkého úspěchu dosáhli žáci výtvarného oboru, jejichž práce postoupily do celostátního kola soutěže LŠU. Pět žáků hudebního oddělení postoupilo do krajského kola soutěže LŠU, v němž Lucie Pirochová obsadila dvě 1. místa (klavír, kontrabas) a v celostátním kole na jaře 1987 získala 1. cenu (kontrabas). V červnu se žáci školy zúčastnili spolu s ostroměřským dětským sborem zájezdu do NDR. Pro žáky i pedagogy byl velmi úspěšný i následující školní rok 1987 - 88 kdy v okresním kole soutěže LŠU získali žáci z Hořic devět 1. míst a v kraji opět obsadili přední místa. L. Pirochová se zúčastnila mezinárodní klavírní soutěže v Ústí nad Labem a složila úspěšně talentové zkoušky na pardubickou konzervatoř. Bohužel, pro další léta ve školní kronice záznamy chybí.
Zápisy do kroniky opět obnovila Zdenka Vaškovová, která byla jmenována ředitelkou školy od srpna 1994 a vystřídala v této funkci po ročním působení Luďka Václavů. Návrat Z. Vaškovové, bývalé sólistky olomoucké opery, do rodných Hořic byl nesporným přínosem jak pro školu, kde zavedla nové obory sólového a sborového zpěvu a obor dramatický, tak i pro celý kulturní život města. K ostroměřské pobočce přibyly postupně další v Miletíně, Cerekvici a Vysokém Veselí a počet žáků stoupal až na rekordních 370 ve školním roce 1997 - 98. Cílem nové ředitelky bylo zajistit co nejkvalitnější výuku, ale i co nejlepší prezentaci školy na veřejnosti. V r. 1995 opustili pedagogický sbor P. Kapras, I. Kaprasová a V. Jahelková, kteří založili soukromou hudební školu Melodie s působností v Hořicích a Miletíně. Pedagogický sbor byl proto v následujícím roce doplněn několika novými učiteli. Bylo nově otevřeno oddělení sborového zpěvu (Iva Václavů) a oddělení dramatické (Štěpánka Fléglová). V roce 1997 došlo ke zkvalitnění výuky i na výtvarném oboru, který od té doby vede Blanka Bihelerová. Od roku 2003 zde vyučuje výtvarný obor Marie Nosková ml. Byla nově vybavena výtvarná dílna a pro školu zakoupena keramická pec, hrnčířské kruhy, grafický lis a další potřebné pomůcky pro chod tohoto oboru.
V současnosti zajišťuje škola výuku pro 400 žáků v oboru hudebním, výtvarném a literárně dramatickém. Taneční obor není z důvodů absence aprobovaného učitele otevřen. Učitelský sbor s 18 pedagogy patří v aprobovanosti k nejlepším v kraji.
Na škole působí kvartet učitelů (L. a I. Václavů, J. Kroisová a J. Horák), který reprezentuje školu nejen ve městě, ale i v širokém okolí. Velkým přínosem pro kulturní život města je i práce učitelů v hořických amatérských hudebních spolcích a ve spolku divadelních ochotníků.
Ve škole byla nově vybavena výtvarná dílna a zakoupena keramická pec. Také vybavení tříd hudebních oborů doznalo za poslední roky výrazného zlepšení. Postupně se obnovují i zastaralé interiéry školní budovy.
Od 1. ledna 1998 vstoupila škola do právní subjektivity. Od tohoto data školu navštěvuje 400 žáků.
Žáci i učitelé se snaží úspěšně reprezentovat školu jak v rámci města a regionu, tak i na různých soutěžích, koncertech a přehlídkách pořádaných krajem i MŠMT.
Škola má několik poboček, kde se také vyučují téměř všechny obory, aby žáci nemuseli dojíždět ze vzdálenějších míst. Jedná se o školy v Lázních Bělohradě, Cerekvici a Vysokém Veselí.