Symposium 66

Symposium ’66, výstava připravená k 50. výročí prvního Mezinárodního sochařského symposia v Hořicích

Galerie plastik, Gothardská 1639, Hořice

28. 6. – 28. 8. 2016

inaugurace výstavy: 9. července 2016 v 16 hodin

Výstava Symposium ’66, připravená u příležitosti 50. výročí prvního Mezinárodního sochařského symposia v Hořicích, osvětluje počátky hořické sympoziální tradice a přibližuje genezi monumentálních pískovcových skulptur, které v létě roku 1966 vytesali sochaři v hořickém lomu U Josefa. Mezinárodně obsazené hořické sympozium představovalo v 60. letech vůbec první akci svého druhu v Čechcách a po sympoziu ve Vyšných Ružbachách (1965) druhou v Československu. Jugoslávský sochař Janez Lenassi, Michael Schoenholtz z Německa a čeští autoři Vladimír Preclík, Zdeněk Šimek, Ladislav Zívr a Zdena Fibichová vytvořili díla, která jsou pevně ukotvena v jejich autorské tvorbě poloviny 60. let. Výstava v Galerii plastik představí divákům právě výrazné práce autorských cyklů, z nichž umělci při hledání konkrétní podoby pískovcové sochy pro Hořice vycházeli. Návštěvníci hořické galerie budou mít jedinečnou možnost objevovat tvarovou a obsahovou příbuznost mezi komornějšími sochami z rozličných materiálů a rozměrnými kamennými skultpurami, které jsou trvalou součástí sochařského parku na Gothardě. Sochy na výstavu v Galerii plastik zapůjčila přední česká muzea umění i soukromí sběratelé.

Výstava Symposium ’66 v Galerii plastik potrvá od 28. června do 28. srpna 2016. Příznivce galerie upozorňujeme, že inaugurace výstavy proběhne v sobotu 9. července 2016 v 16 hodin. Termín slavnostího „otevření“ výstavy vychází vstříc harmonogramu letošního ročníku hořického sympozia. O Hořicích v souvislostech výtvarných sympozií 60. let promluví Mgr. Marcel Fišer, Ph.D. Hudební doprovod akce zajistí Klasické dechové trio, ve složení Jiří Šlégl – klarinet, Bohumír Šlégl – klarinet, David Urban – fagot.

Klasické dechové trio

Klasické dechové trio

Program 1866

plakat_1866

Plakát s programem k výročí 1866

plakat_1866_muzeum

Plakát k výstavě 1866

Přednáška

Městské muzeum a galerie Vás srdečně zve na přednášku PhDr. Evy Ulrychové: Jak se žilo v roce 1866 aneb život v Hořicích za prusko-rakouské války, která se uskuteční v Malé síni hořického muzea v pondělí 13. června od 17 hodin.

Jak se žilo v roce 1866

Plakát k přednášce

Přednáška

Přednáška historičky umění Venduly Vašátkové o sochařce Zdeně Fibichové (1933-1991)

17. 6. 2016 od 18 hodin v divadelním sále hořické radnice

Fibichova_Stela IV

Zdena Fibichová, Stéla IV, 1966, hořický pískovec, Sochařský park svatého Gotharda

Sochařka Zdena Fibichová se v roce 1966 zúčastnila 1. Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. V lomu U Josefa vytesala Stélu IV, která se stala jedním z prvních objektů Sochařského parku svatého Gotharda. Následujícího roku obohatila exteriérovou galerii na gothardské stráni o monumentální pískovcovou Mašli. V roce 1968 proběhla ve Štorchově síni muzea samostatná výstava autorčiny tvorby. U příležitosti 50. výročí konání 1. Mezinárodního sympozia v Hořicích pořádá městské muzeum a galerie přednášku Zdena Fibichová: Nalézání a ztrácení. O díle významné české sochařky promluví historička umění PhDr. Vendula Vašátková 17. června od 18 hodin v divadelním sále hořické radnice.

Zdena Fibichová s japonským sochařem Ko Muraiem v lomu U Josefa v létě 1967, v popředí nedokončená socha Mašle

Zdena Fibichová s japonským sochařem Ko Muraiem v lomu U Josefa v létě 1967, v popředí nedokončená socha Mašle

Zdena Fibichová patřila spolu s Věrou Janouškovou či Evou Kmentovou k silné generaci českých sochařek, které se vyprofilovaly z ateliéru Josefa Wagnera na konci padesátých let. Po krátkém figurálním období čerpajícím z inspiračních zdrojů svého profesora se před polovinou 60. let připojuje Fibichová svými bronzovými a zejména cínovými objekty k proudu tehdy převládajících strukturálních tendencí. V roce 1965 absolvuje šestiměsíční pobyt ve francouzském Vence, kde pro sebe objeví možnosti keramické hlíny, jež se jakožto materiál stane pro tvůrčí smýšlení výtvarnice určující, neboť jí plně umožní zachytit přirozené organické procesy. Po kvalitativně slabším období 70. let, kdy se až na výjimky zcela věnovala keramickému reliéfu a dekorativním objektům, vyvíjí techniku presování keramické hlíny, z níž formuje své plastiky. Později tyto objekty obaluje do kovových sítí metodou drátování. V poslední etapě svého života, od roku 1989 začíná její výtvarný projev nést explicitní zoomorfní prvky. Paralelně se sochařskou tvorbou se již od dob studií na VŠUP vyvíjí Fibichové dvourozměrné uvažování v podobě perokreseb, tušových kreseb a později pastelů a kříd. /Vendula Vašátková/

PhDr. Vendula Vašátková vystudovala Dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rigorózní práce z roku 2011 „Zdena Fibichová (1933-1991), život a dílo české sochařky“ je dosud nejucelenějším uměleckohistorickým textem, který byl sochařce věnován. Přednášku Zdena Fibichová: Nalézání a ztrácení přednesla Vendula Vašátková v rámci Kurzu dějin umění pro pokročilé v Národní galerii v Praze v lednu 2016. V Hořicích proběhne první repríza.

Plakát k přednášce

Plakát k přednášce

 

 

Uzavření galerie

UPOZORNĚNÍ:

Galerie plastik bude v úterý 31. května z technických důvodů uzavřena!
Děkujeme za pochopení.

Boris Jirků – Výběr z díla

Plakát k výstavě

Plakát k výstavě

Malíř, sochař a ilustrátor prof. Boris Jirků se narodil 10. dubna 1955 ve Zlíně. V letech 1970 – 1974 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a v letech 1974 – 1980 Akademii výtvarných umění, v ateliéru prof .akad. mal. Arnošta Paderlíka. Do roku 1990 pracoval jako učitel v Lidové škole umění. Vedl 17 let výuku figurální kresby a malby na VŠUP v Praze, kde krátce působil také jako rektor. Nyní vede výuku figurální kresby a malby na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Současně je vedoucím a garantem doktorandského a magisterského programu – klasická média (figurální kresba, grafika, ilustrace, malba, plastika) na Fakultě výtvarných umení Akademie umení v Banské Bystrici. Organizuje výstavy FIGURAMA, studentské kresby patnácti univerzit z Evropy a USA. Věnuje se volné kresbě, malbě, grafice, ilustraci, dřevěné a kovové plastice, výtvarným realizacím v architektuře. Zúčastnil se několika desítek kolektivních výstav u nás i v zahraničí.

www.borisjirku.cz

Snímek 034

Prof. Boris Jirků v Galerii plastik v roce 2012

 

 

 

 

 

 

 

Fotogalerie z výstavy Borise Jirků

Upoutávka k výstavě „Neklidná figura“ – Události v kultuře ČT 1

video

puffo

 

 

 

Neklidná figura – Exprese v českém sochařství / video

Neklidná figura – Exprese v českém sochařství 1880–1914 // The Restless Figure – Expression in Czech Sculpture 1880–1914

Děkujeme / Thanks to: Kryštof Hlůže, Kryštof Melka

Novinky z Galerie plastik

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Sochař Jan Vítězslav Dušek (1891-1966), absolvent hořické sochařské školy a student pařížské Académie de la Grande Chaumière u Emila Antoina Bourdella, vytvořil většinu svých exteriérových soch v jižních Čechách a rovněž galerijní díla se nacházejí převážně v jihočeských sbírkách. Nicméně náklonnost k městu kamenné krásy Dušek potvrdil v roce 1926, když Galerii plastik věnoval tři sádrové modely s právem reprodukce. Jednalo se o mužské portréty, na nichž pracoval na počátku dvacátých let, tedy v období mezi studijními pobyty v Paříži.
Především na Portrétu starého muže je „bourdellovská“ zkušenost patrná. Bourdelle se stal vzorem progresivně smýšlejících českých sochařů po své pražské výstavě v roce 1909. Záhy začal jeho kurzy v Paříži navštěvovat Otto Gutfreund a Janu Štursovi zabránilo v odjezdu do města nad Seinou vypuknutí první světové války. Bourdelle nabídl alternativu k Rodinově modelaci založené na rozkladu formy a světelných efektech. Díla Emila Antoina Bourdella vycházejí z architektonické výstavby objemu, syntézy tvaru a vyrovnaného vztahu mezi celkem a detailem. Dušek, který strávil v Paříži s přestávkami více než dva roky, neskrýval obdiv k silné autoritě svého učitele a Bourdellovy sochařské metody jej přirozeně ovlivnily. Podmanivost Burdellových sochařských lekcí Dušek popsal následovně:

J. V. Dušek v novém ateliéru v Táboře, 1923

J. V. Dušek v novém ateliéru v Táboře, 1923

„V atelieru na Chaumière byly recepce po korektuře v pátek, když přicházely návštěvy ze všech zemí. Ženy plny oddaného očekávání sesedly se na točně kolem Mistra a my po různu na bedničky, uhlák, vodovod nebo na okenní rám. Živý model někdy zůstal, neboť na něm se demonstrovalo. Bourdelle psal po živém modelu uhlem, mluvil o konstrukci, blokovém formování tvaru, rozvržení plánu. Nedělal se svými celoživotními zkušenostmi tajemství a sděloval je svým žákům. Dal tak vývoji světového sochařství tolik, že to nikdy plně nezhodnotíme. Aniž bych se chtěl dotknouti velkého zjevu Rodinova, zdá se mi, že do našich dnů přesunuje se více Bourdelle, který dává moderní době více podnětů a možnosti vývoje“. [1]

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Vrátíme-li se do Galerie plastik k Duškovu Portrétu pana Pflégra, můžeme konstatovat, že hlava je jasně a pevně vystavěna, emotivně promodelována a ve výrazu vykazuje monumentální kvality. Starý muž v Duškově podání není starcem na sklonku sil, ale takřka bájným hrdinou a antickým filozofem.

Duškův Portrét starého muže můžete nyní vidět ve stálé expozici Galerie plastik.

[1] Václav Šedivý, Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek, Tábor 2016, s. 38.

 

V Hořicích závodíme už 90 let

Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů na okruzích Mgr. Jaroslavem Kotrbáčkem pořádají výstavu „V Hořicích závodíme už 90 let“, která bude k vidění ve Štorchově síni muzea po celou letní sezónu od 19. května do 25. září.

Slavnostní vernisáž proběhne ve čtvrtek 19.  května v 17 hod. Výstava se koná u příležitosti výročí prvního motocyklového závodu ve  městě v roce 1926 a prvního předválečného ročníku závodu 300 zatáček v roce 1936. Návštěvníci si budou moci prohlédnout dobové fotografie, plakáty, trofeje i několik historických motocyklů, které budou za spolupráce Ing.arch. Martina Poura zapůjčeny ze soukromé sbírky.

plak_300zgh_A

Plakát k výstavě