Hořice v Podkrkonoší 

 

Přejít na navigaci

Odbor životního prostředí

Tisk

  • umístění odboru:budova radnice, nám. Jiřího z Poděbrad 342, 508  19 Hořice
  • vedoucí odboru: RNDr. Jiří Kopáček, tel. 492 105 462, e-mail: kopacek@horice.org
  • vodoprávní úřad: Ing. Helena Vacková, tel. 492 105 463, e-mail: vackova@horice.org
  • ekolog: Ing. Aleš Kodydek, tel. 492 105 464, e-mail: kodydek@horice.org
  • lesy: Ing. Rudolf Janek, tel. 492 105 465, e-mail: janek@horice.org

telefony, informace:

  • v březnu 2006 zaveden nový tel. operátor, platí tedy nové předčíslí: 492 105 411 (podatelna-ústředna), koncová čísla pracovníků města zůstala zachována
  • z mobilních telefonů můžete volat na GSM brány úřadu: 733 532 945, 733 532 946, 733 532 947

Obsah témat — rychloodkazy

Vodoprávní úřad Ochrana ovzdušíOdpadové hospodářstvíSpráva lesů a myslivostOchrana přírody

Formuláře

Žádosti, formuláře, povolení si můžete stáhnout na konci této stránky v přehledu Soubory ke stažení. Upozornění: Na žádost uvádějte datum narození, číslo občanského průkazu, popřípadě číslo telefonu.

Působnost

V obvodu působnosti Městského úřadu s rozšířenou působností Hořice komplexně zajišťuje výkon státní správy na úsecích:

  • § vodní hospodářství dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb.
  • § vodovody a kanalizace dle zák. 274/2001 Sb.
  • § ochrana přírody a krajiny dle zák. 114/1992 Sb.
  • § odpadové hospodářství dle zák. o odpadech č. 185/2001 Sb.
  • § ochrana ovzduší dle zák. č. 86/2002 Sb.
  • § myslivost dle zák. 449/2001 Sb.
  • § lesní hospodářství dle zák. 289/1995 Sb.
  • § rybářství dle zák. 99/2004 Sb.
  • § poskytování informací dle zák. 123/1998 Sb.

Vodoprávní úřad

Voda a zemědělstvíČeská republika je významnou pramennou oblastí Evropy, naším územím prochází hlavní evropská rozvodí. Dopady našeho chování k vodám pocítíme nejen my, ale i obyvatelé států, kterými toky u nás pramenící protékají.Hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky, protože žádný významný vodní tok do našeho státu nepřitéká. Do koloběhu vody povodeň — zvětšitv přírodě vstupuje člověk požadavkem na pitnou a užitkovou vodu v domácnostech, na zavlažování v zemědělství a jako součást řady technologií. Voda slouží také jako médium, které odnese splašky, odpady a vedlejší produkty zemědělství a průmyslu.Působením vodní fauny a flóry má voda určitou samočistící schopnost. Je-li však překročena únosnost, samočistící schopnost vody se ztrácí. Regulací toků, melioracemi, odvodňováním mokřadů a stavbou přehrad rovněž poškozujeme přirozené vodní systémy.Zvyšování rostlinné a živočišné výroby, odlesňování, používání průmyslových a organických hnojiv, pesticidů a dalších chemických látek, konzervace krmiv a rozvoj mechanizace — to vše se v některých oblastech zvýšenou mírou podílí na znehodnocování vodních řeka v krajině — zvětšitzdrojů. Zemědělství však neznamená pouze velkou spotřebu vody a ohrožení její kvality, ale zahrnuje také hospodaření na trvalých travních porostech — loukách a pastvinách. Ty svým kořenovým systémem vytvářejí účinný biologický filtr zamezující proplavování živin, zejména nitrátů, a tím zabraňují znehodnocování rezervoárů pitné vody. Travní porosty působí příznivě také na strukturu půdy, a tím na zadržování srážkové vody.

můžete si stáhnout: Povodňový plán obce s rozšířenou působností Hořice (531 kB, formát DOC)

Ochrana ovzduší

Znečištění ovzduší znamená přítomnost škodlivých látek ve vzduchu v takovém množství, které může mít škodlivé účinky. Škodliviny přítomné v ovzduší poškozují lidské zdraví, vegetaci i stavební materiály a mohou mít závažný dopad na životní prostředí v globálním měřítku (poškozování ozonové vrstvy Země, globální oteplování). Kromě toho znečištění ovzduší působí nepříjemnosti typu snížené viditelnosti, obtěžování zápachem nebo zvýšené prašnosti.

Vzduch obsahuje zhruba 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % vzácných plynů. V malé míře jsou zastoupeny oxid uhličitý, vodní pára, sloučeniny síry a dusíku, uhlovodíky a další látky. Navíc obsahuje vzduch také jemně rozptýlené tuhé prachové částice. Právě s těmi látkami, které se v ovzduší vyskytují v nepatrných koncentracích, máme největší potíže, právě ty způsobují jeho znečištění.

Co také dýcháme

Škodlivina Zdroj znečištění Vliv na zdraví a životní prostředí
SO2 výroba energie, tavení rud, celulózky, papírny dráždění dýchacích cest, kyselé deště — devastace lesních porostů, okyselování jezer
NOx energetika, doprava
O3 — ozon výsledek fotochemické reakce NOx a těkavých organických látek pálení očí, kašel, bolest na hrudníku, bolesti hlavy, nevolnost a dýchací potíže
CO2 energetika, doprava "skleníkový" plyn, přispívá k hrozbě globálního oteplování
CO doprava, tavení rud vazba na hemoglobin — vliv na srdeční, cévní a nervový systém
Prachové částice doprava, tavení rud, elektrárny, plochy stavenišť, povrchová těžba, kotelny dráždění dýchacích cest, váže na sebe další nebezpečnější látky
H2S petrochemický průmysl, celulózky, papírny způsobuje obtěžování zápachem, jedovatý pouze při vysokých koncentracích
Uhlovodíky používání ředidel, rafinerie, doprava, chemický průmysl řada z nich — rakovinotvorných, způsobujících genetické vady
Dioxiny spalovny odpadů, nelegální spalování plastů rakovinotvorné
Freony (CFC) výroba plastů, aerosolů, náplň chladicích zařízení poškozování ozonové vrstvy Země

Výklad nejužívanějších pojmů

Skleníkový efektTzv. skleníkové plyny, mezi které patří zejména oxid uhličitý, freony, sklenikovy-efektmetan a oxid dusný, fungují podobně jako sklo skleníku. Umožňují průnik slunečního záření, které se při odrazu od zemského povrchu změní na dlouhovlnné infračervené (tepelné) záření. To už ovšem "bariéra" skleníkových plynů nepropustí tak snadno jako viditelné světlo. Kdyby tomu tak nebylo, byla by zemská teplota o 33 °C nižší. Jedná se tedy o přirozený a životu na Zemi prospěšný jev.

Člověk však svou činností zvyšuje množství skleníkových plynů a Země se pomalu začíná přehřívat. Jejich koncentrace v atmosféře se v posledních desetiletích zvýšila tak, že pokud budou produkovány stejným tempem jako dnes, pak by se průměrná teplota během sta let mohla zvýšit o 2—5°C. Tato možná na první pohled nepatrná změna způsobí celou řadu dalších jevů. Mimo jiné například naroste počet "extrémních jevů" v atmosféře (včetně smrště, hurikány, dlouhodobá sucha, záplavy).

Porušování ozonové vrstvyOzon je chemická forma kyslíku, která však ve svých molekulách neobsahuje ozón schéma — zvětšitdva atomy, ale tři. Jedná se o látku, která velmi účinně pohlcuje ultrafialové záření pronikající atmosférou. Tím chrání živé organismy před jeho nepříznivými účinky. V největším množství se vyskytuje ve výšce 15 — 35 km, tedy ve stratosféře, zde hovoříme o tzv. ozonové vrstvě.Lidskou činností se do ovzduší uvolňují látky, které významně přispívají k narušování této ochranné vrstvy. Jedná se zejména o látky skupiny CFC, populárně označované jako "freony" (látka obsahující chlór donedávna používané jako náplně do chladniček, hnací plyny v různých sprejích atd.).

Emise a imiseEmise jsou škodliviny vypouštěné do ovzduší a měří se na výstupu do ovzduší (komín, výfuk) před tím, než do něj vstoupí. Naproti tomu imise jsou škodliviny již vypuštěné do ovzduší, kde se rozptylují, podléhají změnám, případně klesají na zemský povrch a měříme je tedy přímo v ovzduší.

Inverze není totéž co smogInverze je čistě meteorologický jev. Za určitých podmínek se v ovzduší vytvoří tzv. inverze — zvětšitinverzní vrstva vzduchu, která v důsledku obráceného teplotního zvrstvení brání přirozenému promíchávání vzduchu. Typický příklad inverze je, když v údolí je mlha a chladno a na horách slunečno a teplo. Inverzní vrstvu si pro jednoduchost můžeme představit jako pokličku na hrnci, která nic nepouští z hrnce ven. Prakticky to znamená zhoršení rozptylových podmínek, neboť vše co se pod "pokličku" dostane, tam zůstane, dokud se inverze nerozpustí. Inverze tedy není sama o sobě škodlivá. Záleží na tom, kolik škodlivin se do ovzduší dostává, protože se zde postupně hromadí a v krajním případě může vzniknout smog. Slovo smog vzniklo z anglického smoke=kouř a fog=mlha, jde tedy o mlhu znečištěnou kouřem z komínů, aut apod. Tomuto typu smogu se také říká londýnský.smog — zvětšitOdlišným typem smogu, se kterým se setkáváme prakticky pouze v letních měsících při vysokých teplotách a slunečném počasí, je tzv. fotochemický smog (také losangeleský). Příčinou je především automobilová doprava. Dochází při něm k chemickým reakcím mezi oxidy dusíku a těkavými organickými látkami za působení slunečního záření. Výsledkem je vznik ozonu a dalších jedovatých látek.

Nespalujte odpad domaŘada lidí přikládá do kamen PET — láhve nebo jiné plastové obaly a domnívá se, že spálením se odpadu elegantně, levně a bez následků zbaví. Při spalování v kamnech, kotli či na otevřeném ohništi, tedy za poměrně nízkých teplot, však vzniká mnohem více nebezpečných škodlivin než v průměrné spalovně či průmyslovém podniku, které jsou navíc vybaveny speciálními filtry. Při spalování plastických hmot v malých topeništích se uvolňuje oxid uhelnatý, chlorovodíkový plyn, dioxiny, chlorované furany, kyanovodík, fosgen, těžké kovy. Ty mohou zapříčinit krevní abnormality, poškození jater, rakovinu a vady při narození. Proti tomuto nešvaru je třeba bojovat především důsledným informováním o nebezpečnosti takového počínání. Spalování odpadu je ze zákona zakázané.

Odpadové hospodářství

Za rok 2003 každý občan České republiky vyprodukoval v průměru 280 kg komunálního odpadu, celkově však připadá na jednoho občana přibližně 3 000 kg odpadu nejrůznějšího druhu (z průmyslu, energetiky, zemědělství, těžby apod.).

Obecná východiska a globální principyMluvíme-li o odpadech, je třeba uvažovat nejen odpady přímé, které vyhazujeme do popelnice, ale i odpady nepřímé, se kterými sice nepřijdeme do styku, ale jejichž množství tím, jak nakupujeme, přesto ovlivňujeme. Známé pravidlo říká: Než se věc stala odpadem, musela se vyrobit a průmyslová výroba je jedním z největších původců odpadů. Průmyslová výroba je navíc energeticky a materiálově náročná a spotřebovává nejen nerostné suroviny, ale i další vstupy, které nejsou nevyčerpatelné. I kdyby byla výroba maximálně "ekologická" a úsporná, vždycky bude produkovat oxid uhličitý (CO2 ) a další skleníkové plyny, které jsou jedním z hlavních viníků globálního oteplení.Komunální i průmyslový odpad končí v drtivé většině na skládce. I ze zabezpečené skládky uniká metan, který je dalším skleníkovým plynem. Skládky mají navíc dopad na místní krajinu: zabírají prostor, v dané lokalitě často i přírodně cenný. Velmi malá část odpadů se spaluje ve spalovnách, které jsou opět zdrojem oxidu uhličitého a dalších plynů, jež lze jen složité pohlcovat a čistit. K vyčištění plynů, které vznikají při spalování, jsou třeba další neobnovitelné suroviny. Při spalování odpadu obsahujícího chlorované látky navíc vznikají nebezpečné dioxiny. Ve všech zákonech týkajících se odpadu je proto logicky kladen velký důraz nejen na jeho minimalizaci, ale především na prevenci jeho vzniku. Většina odpadu by totiž vůbec nemusela vzniknout.

Nakupujte ekologickyVíce než 30 procent komunálního odpadu tvoří obaly. Slouží přitom často jen velmi krátkou dobu. Zboží není vždy ochráněno nejlépe tím, že je zabaleno v mnoha obalech, navíc plastových.

můžete si stáhnout: Plán odpadového hospodářství(ve formátu PDF, velikost 4,15 MB)

Správa lesů a myslivost

Vyrozumění o těžbě dřeva na lesním pozemku

Žádost o vydání loveckého lístku

jelen

Ochrana přírody

ZeleňDřeviny jsou nezbytným prvkem našich sídel a zároveň nezastupitelnou součástí ekosystému Země. Poskytují člověku stín, jsou prolézačkami pro děti, větrolamy, bleskosvody. Slouží též jako stanoviště celé řadě ptáků a hmyzu.Solitérní stromu jsou ozdobou návsí, kapliček, návesních rybníků, mezí, záhumenků a hřbitovů; aleje zase doprovázejí ulice, cesty a vodní toky. Krásný a mohutný strom dokáže z domu udělat chaloupku, která dokonale zapadá do krajiny českého venkova.

Hygienická funkce dřevin:— produkují vlhkost a vyrovnávají extrémní teploty— snižují rychlost proudění vzduchu — větrolamy— produkují kyslík a redukují oxid uhličitý— snižují úroveň škodlivin v ovzduší tím, že zachycují prach— produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobně jako antibiotika— výrazně snižují šíření hluku (3m široký pás dřevin sníží hluk až o 3dB)— zlepšují psychiku člověkaPodání žádosti o povolení ke kácení dřevin viz. soubory ke stažení
Ano Ne
Vždy na pozemcích ve vlastnictví právnických osob. Je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení
Na pozemcích fyzických osob jen pro stromy o obvodu kmene nad 80 cm měřeného ve  výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty nad 40 m2 celkové plochy Z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů.* Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění
Na pozemcích fyzických osob se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2.
  • Správce vodního toku je oprávněn v rámci správy vodního toku udržovat a  popřípadě vysazovat břehové porosty; k těmto zásahům je třeba získat povolení k zásahu do významného krajinného prvku, kterým je mimo jiné vodní tok, rybník, jezero, říční niva. Obdobně je možné do dřevin zasahovat dle elektrizačního zákona, zákona o telekomunikacích, plynárenského, silničního zákona, zákona o rozvoji rostlinné výroby.

    Lhůty

Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, tzn. od 1. 11. do 31. 3. Výsadbu dřevin je vhodné provádět od září do zámrzu a od rozmrznutí půdy do začátku rašení.

Žadatelem o povolení kácení dřevin může být vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Nezbytnou součástí žádosti je jméno a adresa žadatele, specifikace dřevin rostoucích mimo les (zákres a obvod dřevin ve 130 cm nad zemí), doklad o vlastnictví pozemku či nájemní smlouva, odůvodnění žádost.Obecní úřad může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické ujmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvyše však na dobu pěti let. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem nebo na pozemku žadatele. Z důvodů výstavby je možné uložit žadateli zaplacení odvodu do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.

Jednotlivá témata zpracoval a pro web kódově připravil Jiří Kopáček ml., Masarykova obchodní akademie Jičín — 4. ročník

Soubory ke stažení

Pro stáhnutí klikněte na odkaz pravým tlačítkem a z nabídky vyberte Uložit odkaz jako...

Nahoru

Menu