Hořice v Podkrkonoší 

Kostel Narození P. Marie

Kostel Narození Panny Marie (stavba realizována v letech 1741 — 1748)

Dne 17. srpna 1738 postihl Hořice jeden z nejničivějších požárů v celé historii, který měl za následek zničení kostela i s farou, školy, radnice, městského i panského špitálu, shořel i starobylý orloj a žár roztavil chrámové zvony. Oheň si vyžádal  5 lidských životů. Katastrofa však v zápětí vyvolala vlnu dobročinnosti. Vrchnost poskytla peníze a dřevo na novou stavbu, pomohla i okolní města. Problém ale nastal s konáním bohoslužeb, které v období baroka tvořily nezbytnou součást každodenního života. Požár poškodil dosavadní městský chrám  natolik, že v něm nebylo možné mše sloužit, přičemž nedaleký kostelík sv. Gotharda právě procházel stavebními úpravami. Ty musely být proto s největším urychlením dokončeny, aby mohl být už týden po požáru vysvěcen. Téměř okamžitě však město podniklo i příslušné kroky k zajištění stavby nového kostela. Návrh byl svěřen, pravděpodobně samotným pražským arcibiskupem Mořicem Gustavem, hrabětem z Manderscheidu, jakožto správcem hořického nadačního panství, přednímu baroknímu architektu Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi (1689 — 1751).

Hořický kostel na obraze P. Huga Seykory z r. 1820

Ten urychleně zhotovil plány, v nichž počítal s velkorysou stavbou, která by nahradila starý kostelík, jenž nemohl dostačovat potřebám rozrůstajícího se městečka. Celkové výdaje na stavbu dosáhly 19 977 zlatých. Pouze věž zůstala zakryta provizorně stanovou střechou — nová cibulovitá báň s křížkem z dílny mistra Ignáce Klementa z Chrudimi byla osazena až 29. října 1748. Dientzenhofer se o stavbu hořického chrámu staral velice pečlivě, jak je zřejmé z několika jeho dopisů, které v průběhu prací zasílal do Hořic. Kostel dvakrát vyhořel — v roce 1778 a 1838, ale pokaždé byl obnoven. Po roce 1989 byl nákladně opraven do dnešní podoby. Do kulturní historie se kostel zapsal 21. listopadu 1820, kdy zde byli oddáni rodiče Bedřicha Smetany.Ve štítu kostela je osazena 8 m vysoká madona z roku 1926, vynikající dílo profesora Václava Suchomela. Stěny kostela zdobí obrazy křížové cesty z roku 1860 od slavného hořického malíře Petra Maixnera,  většina dřevěných Kostel Narození Panny Mariesoch z 18.-19.století je dílem novopackého řezbáře Antonína Suchardy, strop a částečně i stěny jsou bohatě zdobeny freskami z konce 19. století, které provedl pod odborným dozorem Václava Weinzettla novobydžovský malíř Ludvík Nejedlý. Mohutný oltář zobrazuje Narození Panny Marie a je dílem vlašské školy 18.stol. Nejstarší a nejcennější památkou v kostele je cínová křtitelnice z 16.stol. V dlažbě kostela je zapuštěno pět hladkých náhrobních desek, kryjících otvory do krypt, v nichž jsou uloženy ostatky členů zdejší vrchnosti. Chrám je krom pravidelných bohoslužeb využíván díky své vynikající akustice k pořádání občasných koncertů nejen chrámové a varhanní hudby.  Prostranství kolem kostela se v průběhu doby stalo  lapidáriem barokních soch, když jejich původní stanoviště zanikla nebo byla ohrožena stavebními úpravami. Rozpis bohoslužeb najdete na vývěsce před kostelem.

Sochy kolem kostela:

Sv. Jan Nepomucký (1730) — socha vztyčena naproti hořickému děkanství rok po Nepomukově svatořečení. Světec — almužník poděluje vedle stojícího chlapce. Autorem sochy je J. F. Pacák, nadaný žák Braunovy školy z blízkého Kuksu.

Anděl strážce (1730, také Anděl těšitel nebo Kristus v zahradě Getsemanské) — barokní sousoší opět od J. F. Pacáka. Anděl přidržuje utrpením klesajícího Krista a zvedá nad ním kalich hořkosti.

Panna Marie s Ježíškem (1735) — socha od J. V. Devotyho, dalšího z žáků M. B. Brauna. Socha původně stála na Hořelidě při silnici královéhradecké.Svatý Florian (kolem r. 1820) — socha od Josefa Rychtery, hořického sochaře a řezbáře, autora Mariánského sloupu na náměstí. Socha umístěná na balustrádě u západního průčelí kostela původně zdobila dnes již neexistující kašnu na Husově ulici.

Ozdobná balustráda (1932 — 1955) — kolektivní dílo profesorů a žáků sochařsko-kamenické školy. Ozdobné zábradlí z kuželek vzniklo z iniciativy záslužného Okrašlovacího spolku v Hořicích.

Půdorys původního kostelaPůdorys starého kostela.

Kostelík býval obehnán hradební zdí čtvercového půdorysu, která byla pozůstatkem středověkého opevnění. V rozích stávaly dvě obranné věže (hranolová a okrouhlá). Mezi zdí a kostelem býval hřbitov, kde se pohřbívalo do roku 1829.

Rozměry starého kostela: 

loď:  17,5 m délka, 9,5 m šířka    

presbyterium:  10 m délka, 4 m šířka

Půdorys kostela Narození P. MariePůdorys nového kostela.

Z plánu je zřejmé, že vpravo měla stát druhá věž, která nebyla pravděpodobně z finančních důvodů realizována.

Rozměry nového kostela:    

loď: 38 m délka, 24 m šířka, 16,5 m výška    

příčná loď : 24 m délka, 8 m šířka

Pro potřeby plánované naučné stezky Hořicemi (zastavení č. 2): Pavel Bičiště, DiS., MIC Hořice, foto: P. Bičiště a V.M.Bukač