Jako se Praha pyšní Karlovou univerzitou, tak jsou Hořice po zásluze hrdé na svou Sochařsko — kamenickou školu. V kraji proslaveným kamenem má svou dlouholetou historii a vychovala mnoho umělců světových jmen. Budovu SPŠ-KS najdete v Husově ulici, pár metrů za budovou Biografu, po levé straně.
Střední průmyslová škola kamenická a sochařská, Hořice, vznikla
v předminulém století (r.1884), kdy c. a k. Rakousko — Uherský dvůr realizoval
posílení rozvoje řemesel v říši. Hořičtí radní vedle mimořádné houževnatosti
měli pro vznik školy ještě jeden argument, kterým byl mimořádně kvalitní pískovec. Škola tedy
patří k nejstarším školám ve střední Evropě. Historie školy je poznamenávána tokem
dějin. Zažila stabilní Rakousko-Uherskou monarchii a ve zralém věku 34 let viděla její pád a vznik ČR
a kolik dalších pádů a vzkříšení tu bolestně, tu radostně zažívali její žáci a pedagogové. Tomu všemu odpovídá i architektura budov školního areálu.
Z náměstí se k ní bezpečně dostaneme Husovou ulicí, která vede jižně
k vlakovému nádraží. Jde o nepřehlédnutelné průčelí budovy do ulice. Při
pouhém projití po chodníku je možné obdivovat 10 soch. Za svoji existenci škola vychovala
významné umělce evropského formátu, namátkou snad Quido Kocián, Jan Šturma, Ladislav Šaloun,
Josef Wagner a mnoho dalších. I dnes škola vychovává mladé umělce i techniky, které spojuje
tvrdá hmota kamene. V současnosti se zde vyučují tyto obory:
V dnešní době je snahou zakládat podobné školy, protože jsou to obory atraktivní. Vždy jim však bude chybět špičkově kvalitní pískovec „pod nohama“, zkušenosti 122 let hledání a kultivování mimořádného vzdělání.
Jenom ta Rakousko — Uherská říše se pro ně zvětšila do evropské unie, ale jejich zakladatelem jsou v rozměrech Evropy nepatrné kraje.
Redakce: MK