Hořice v Podkrkonoší 

 

Přejít na navigaci

Smetanovy sady v Hořicích

Tisk

  • Datum: 24. 4. 2007 v 17.20,
  • Rubrika: Průvodce městem,
  • Čtenářů: 561,

  • Tím, čím je pro Prahu park Stromovka, jsou pro Hořice Smetanovy sady. Je to místo jako stvořené k odpočinku, procházkám či rozjímání. Kromě různých zajímavých druhů dřevin zde návštěvníci mohou obdivovat plastiky známých osobností a nejen ty.

Tak například, kde se vám naskytne se dotknout sochy M. Alše, Jánošíka, B. Smetany či záhadně tvářícího se Krakonoše? Smetanovy sady jsou umístěny pod vrchem Gothardem, asi tak 10 min. chůze ze středu města (Janderovou ulicí), nebo autem například ulicemi Husovou, Žižkovou a Daliborka.

Něco více z historie:

Aby mohl hudební spolek Dalibor postavit Bedřichu Smetanovi pomník, smetanovy-sady-vchodmusel nejdříve získat pozemek, na kterém by mohl být park. Po vykoupení vhodných pozemků na dnešní Daliborce jej nazvali Smetanovy sady (1901). Dendrologicky mají Smetanovy sady vysokou hodnotu a s parkem okolo invalidovny se řadí mezi nejhodnotnější východočeské parky. Smetanovy sady se staly vítaným prostorem pro umístění soch v přírodním prostředí. V tomto příjemném a turisty hojně navštěvovaném parku najdete tyto sochy:

Jánošík (1919)

Tato plastika je první Jánošíkova socha v Čechách, smetanovy-sady-janosik-foto-matatkovamodel pochází z dílny sochaře Franty Úprky (1868 — 1929), reprodukce byla provedena v dílnách sochařsko — kamenické školy a po vzniku samostatné republiky umístěna ve Smetanových sadech. Hlavním iniciátorem vzniku této sochy byli učitelé a správci sbírek Galerie plastik.

Pomník Petra Maixnera (1831 — 1884)

Petr Maixner byl ve své době velmi známým malířem historických rozsáhlých pláten i interiérů kostelů. Tak znamenitého rodáka nemohla Měšťanská beseda, hořický vlastenecký spolek, nechat bez trvalé památky. Návrhu pomníku se ujal sochař Václav Suchomel (1869 — 1930), reprodukci provedli studenti sochařsko — kamenické školy. Umělcovu hlavu zdobí ratolest ženy — múzy.

Husité na stráži (1903)

Toto sousoší v nadlidské velikosti je dílem Václava Suchomela, akad. sochaře, žáka a profesora sochařského oddělení hořické školy. Svým obsahem patří k Žižkovu pomníku na Gothardě a mají tak vyvolat vzpomínky na husitskou bitvu v dubnu 1423, kde Žižkovy oddíly rozprášily rytířské vojsko opoziční kališnické šlechty vedené Čeňkem z Vartenberka. Mladý bojovník má v tváři děs, a ukazuje starému blížící se nebezpečí.

Ptačí studánka (1913)

Je nejmenší a nejroztomilejší plastikou ve Smetanových sadech. Byly doby, kdy v ní proudila i voda. Podle modelu Q. Kociána ji reprodukovala sochařka Blažena Borovičková — Podpěrová. Práce je vytvořena z vojického pískovce a vyžádala si 460 pracovních hodin.

Pomník Antonína Dvořáka (1910)

Tento pomník je dílem žáka Miloslava Vávry. Jako první pomník věnovaný Antonínu Dvořákovi byl vytvořen právě v Hořicích. Odhalení sochy se konalo dne 4. září 1910. Dvořák v Hořicích roku 1892, před svým odjezdem do Ameriky, koncertoval, dirigoval spolek Dalibor a na tomto koncertě seděl i student Miloslav Vávra, který po letech tuto nezapomenutelnou vzpomínku převtělil do Dvořákovy podobizny. Jako jediná socha není pískovcová, ale je

z netradičního mramoru a žuly.

Mikoláš Aleš (1922)

Tato socha byla vytvořena jako vzpomínka na jaro roku 1907, kdy prožil Mikoláš Aleš se svou chotí Marynou v Hořicích několik šťastných dní, kdy měsmetanovy-sady-ales-foto-matatkoval vytvořit obraz gothardské bitvy. Učitel Jan Kyselo povzbudil mladého sochaře Františka Duchače — Vyskočila, žáka hořické školy, aby vytvořil Alšovu podobiznu pro jeho první pomník v Čechách. Až po válce, po smrti Alše, byly práce dokončeny. Model ale nebyl zcela hotov, když Mistr náhle zemřel. Autor se musel uchýlit „k partu“ a našel si hostinského Staňka ze Šice, který mu stál modelem.

Pomník Bedřicha Smetany (1910)

Pomník je dílem sochaře Miloslava Vávry na zakázku hudebního spolku Dalibor. Praha nepřijala úmysly zdejších rodáků s nadšením, neboť chtěla první Smetanův pomník buď v Praze a nebo v rodné Litomyšli. Ale i Hořice měly ke Smetanovi svá práva. Smetanův rod se na Hořicku rozrůstal po staletí a rodiče měli svatbu ve zdejším Kostele Narození Panny Marie. Myšlenka prvního Smetanova pomníku v Čechách je jednoduchá. Poprsí génia na vysokém podstavci má ztělesňovat velikost duchovní. Postavy Jeníčka s Mařenkou v hořickém kroji zde připomínají jeho nejmilovanější operu.

Pomník Tyrš — myslitel (1950)

Tato socha je dílem akademického sochaře Jaroslava Plichty, profesora sochařského oddělení hořické školy, v jehož dílnách u prof. Theobalda Kaderky socha vznikla. Sochař představil duchovního tvůrce Sokola netradičně jako filozofa a estéta ve chvíli zamyšlení.

Dekorativní Orli (1914)

Hlavní vchod do sadů zdobí na pískovcových podstavcích dva orli. Model je od profesora Breitnera ze Salzburgu a reprodukci vytvořila dílna Adolfa Poláka na sochařsko-kamenické škole. Návrh podstavce zhotovil tehdejší ředitel školy, Václav Weinzett jako majestátní ozdobu vchodu do parku.

Krakonoš (1908)

Původ této často navštěvované památky je u slavného sochaře Ladislav Šalouna, jenž doprovodil pohádku Václava Tilleho o Rýbrcoulovi z roku 1902 ilustrací pohádkového vládce. Kresba zaujala odborného učitele Jana Kyselu natolik, že odjel za sochařem do Prahy a přesvědčil ho, aby vytvořil model. Socha je postavena ze 6-ti kusů, spáry jsou však skryté a nikde neruší dojem celistvosti. Někteří vykladači zobrazují Krakonoše jako dobrého vládce hor. Svůj druhý pohled Šaloun svěřil vedoucímu reprodukce Karlu Jozefovi a jeho dílně: do Krakonoše zaklel německého fabrikanta a Německý školní spolek, dva šovinisty, kteří spojenými silami lákali či nutili české děti k vstupu do německé školy.

smetanovy-sady-krakonos

Informace jsou součástí Interaktivního průvodce městem Hořice. Vypracovala Lenka Maťátková jako svou absolventskou práci na VOŠ a SZeŠ Hořice v roce 2007.

Redakce: MK

Nahoru

Menu