Report Larryho — tiskového mluvčího AMK Hořice: Od středy nervózně sleduju počasí. Nedá mi to a volám na letiště do Pardubic. No, že by mne nějak potěšili se říct nedá. Je tady čtvrtek a první kluci se sjíždějí do depa, v pátek navečer je už depo naplněný, co naplněný, je přeplněný. Setkání, pozdravy…často slyším dvě věty…tou první je…konečně jsem tady, jedou se Hořice…a ta druhá je…tak Larry, jaký jsi objednal počasí?
V sobotu ráno to všichni vidí, jaký jsem „objednal“ počasí…je mlha a chčije. Moje oči se stále upírají směrem ke Věži, tedy směrem jakoby na Prahu, protože tam tomu směru se říká „Vodnický kout“ a tam odsud chodí do Hořic slunce nebo déšť. Kolem jedenácté hodiny vím od Víti Bicana, že ve Varech neprší, pak od Petra Javůrka, že už neprší v Praze a Sali oznamuje za nějakou dobu, že už neprší ani v Mladé Boleslavi.
Ale trénink je tady a musí se přezouvat .Mám sice kameru připravenou, ale můžu natáčet akorát tak sebe, protože na trať to nemá smysl. „Po obědě“ se ale začíná počasí lepšit , slunce, a je teplo. Je tak dobře, že vyrážím s fotografem Joem na trať a nejenom to, trať osychá rychle, dokonce i v lese. Natáčím a Joe fotí.Odpoledne se tedy už trenuje na suchu a začíná to bejt masakr. Končí sobotní trénink a my jdeme s Joem jak spráskaní psi. Jistí to nějaký pivko.
Obcházím kluky závodníky a zjišťuju jak na tom jsou. U Vlčáků je veselo jako vždycky, ve stanu Mrtvoly je taky vždycky dobrá nálada, jenom Indian tam něco řeší a je rozhozenej. Mladej Frantík Motte padá U Nálevků a zkouší gigantický žoky naplněný molitanem. Bolí ho pravá ruka a pak ho už nevidíme.Victor Gilmore vypil v pátek moc Guinessů a není mu v sobotu dobře. Mezi treninkama spí v kombinéze v posteli. Já jsem Guinesse ochutnal a ani se mu nedivím. Jirka Brož už není Green Cowboy, protože je celý ve žlutém, takže jenom Cowboy. Jirka Dražďák ukazuje na trati Frantíkům, jak se v Hořicích jezdí. Tahá je za sebou a v plným kalupu si dovolí jet před nimi Dachovskej kopec po zadním. Pak Jirkovi říkám, že by si takhle neměl dělat kozy ze svých soupeřů. Mladej Sali se těší a na jeho stylu je vidět dobrá pohodová jízda, ale vůbec ne pomalá. Mára Červený jede jak z praku, do formy se rychle dostal Kamil Holan a úraz z Hungáče je ten tam. Indian a i Draždy, si vyzkoušejí jaký to je, lehnout v Hořicích za asfalt. Indi mi řekl, že to byl pád „za všechny prachy“. Ale na motorce to nebylo ani znát. Perňa je taky v pohodě a jede si tu svou vysokou kvalitu a Corela zjišťuje, že 300 zatáček, to není žádná prdel. Voit a Schuster ve dvěpade jedou dobrou palici. Ve dvackách jede hodně rychle Patrik Kolář, Grämmer a Luky Rážek. Oldovi trošku chybí rychlost a Lohse není nějak ve svý kůži. Svůj dobrej standard odvádí Filly Novosad. V dakšnech nevidím na startu Chleba staršího, dobře jede Radek Lamich, Jirka Klejch a nestárnoucí Mirek Sedlo. Třídy Klasik byly taky dobrý.V monech se tahali o pole position Kamenda a jeho největší soupeř Kehrer. Při závodech několikrát za den obcházím depo a hodně toho s jezdci nakecám, chci aby se v Hořicích cítili dobře.
Treninky jasně ukázaly, že v neděli nás čeká palba. Hned ráno jsou warm-upy a už ty naznačují, že to fakt bude nářez.Slavnostní zahájení bylo okořeněno vystoupením mladých mažoretek a starých mažoretů. A pak se šlo už na věc.
První šli na holení Klasici 175cc a 250cc. Dobrej závod s pořadím v cíli Lubomír Koudelka, Pavel Navrátil a Milan Bango. Pak šly dakšny. Radek Lamich si umínil, že vyhraje a udělal pro to všechno. Druhý byl Jirka Klejch a třetí Mirek Sedlo. Chleba junior měl hned v prvním kole problém s motorkou a naštvaně odkráčel do depa. Potlesk od diváků si vysloužil Zuzka Knězová alias Sharis a i na ni, jako ženu, se dostal pohár.
Pak zaburácela na hořické trati parta Klasiků 250cc a 350cc. Tam se dlouho tahali o vítězství Honza Volák a Martin Holanec, který byl nakonec úspěšnější. Třetí dojel Franta Loučka.
A pak se jely šestky. Byl to závod snů. Více jak 20.000 diváků vidělo závod, na jakej se hned tak nezapomene. Na čele trio Indi, Cowboy a Udo Reichmann. Žaludek jsem neměl na svým místě a s fantastickými diváky jsme sledovali jakou jeli kudlu. Závod ale ovlivnily dvě události. To když tito tři mušketýři dojeli U Nálevků dva opozdilce. Indi tam měl krizovku a trochu ztratil a pak v zatáčce U Koruny ztratil další metry, protože se před ním poroučel k zemi Udo Reichmann. Do konce závodu chyběla dvě kola a to už bylo málo času něco zdramatizovat. Hodně moc přeju třetí flek Kamilu Holanovi a v týmu Vlčáků bylo hodně veselo, jeho otec přezdívaný Principál, byl hodně na měkko.Takže na nejvyšším stupni stál Cowboy, na druhém Indian a na třetím Vlčák. Zajímavá sestava.
Po šestkách jela spojená třída dvacky a dvěpade. Olda neměl motorku asi v nejlepší kondici a celý závod se snažil dorazit na oranžového Lukyho Rážka.V předu bojoval Patrik Kolář s věčně druhým Grämmerem. Po bitvě byl Grämmer opět druhý, Rážek třetí a Podlipák dostal bramboru za čtvrtej flek.
Dvěpade suverénně ovládl Voit před Schusterem a čest našich barev zachraňoval třetím místem Pavel Navrátil.
Narvaný tribuny čekaly na další explozi adrenalinu. Byly tady litry. Steve Mizera měl nějaký potíže, před závodem ukazoval na žaludek a říkal mi „šmerc“…bolest. Osobně jsem čekal, jakej mazák bude Spenner z Německa, který jel několikrát TT Man. Ale myslím, že to trošku podcenil. Přijel s takřka seriovým Triumphem a možná si myslel, že to bude na do „nějakých „ Hořic stačit. Ale nestačilo, výsledkem bylo umístění ve druhé desítce startovního pole.
A je tu start…Draždy vypálí jak dělová koule a za ním domácí Červeňák. Za nimi pak hejno Holan, Bican, Frantíci, Brož……Draždy poodjel a pak si pozici jistě hlídal. Dokonce si dovolil v plném kalupu jezdit kolem startovací věže po zadním. Červený si druhý místo taky držel, ale za ním Bíca a Frantíci naháněli Kamila Holana. Kdyby býval Draždy nedělal ty průjezdy po zadním, mohli jsme se dočkat i nového traťáku. Draždy totiž za ním zaostal o 0,018 vteřiny!!
Takže rekapitulace…Jirka Dražďák, Marek Červený, Kamil Holan.
A pak byli všichni zvědavi, jak letos dopadne souboj o vítězství v monech mezi domácím Liborem Kamenickým a jeho největším soupeřem Johannesem Kehrerem. Po tvrdé bitvě se nakonec radoval německý jezdec a třetí dojel Franta Loučka. Takže Franta, Pavel Navrátil a Kamil Holan měli z nedělního závodního odpoledne dva věnce. A věnce pro Kamila to byly z Hořic první a já mu to moc přeju.
Vynikající divácká kulisa, našlapané startovní pole, super závody a jeden extra super závod (tř.do 600cc), tak to byl 47.ročník Fuchs Oil 300 zatáček Gustava Havla.
Autor: Ladislav Kočí
Redakce: VV