Dostanete-li pohled z Hořic, zcela určitě na něm bude foto Masarykovy věže samostatnosti. Tato na první pohled zajímavá pískovcová budova se nachází při severním okraji města, na hřbetu Hořického Chlumu v nadmořské výšce 408 m.
Z náměstí se k ní dostanete po červené turistické značce, nebo autem — ulicí Riegrova a Maixnerova, která vás po závodním okruhu dovede až do prostoru Start — Cíl, kde stačí odbočit vlevo a dominanta našeho města je přímo před vámi.
http://www.horice.org/cz/kultura/masarykova-vez-samostatnosti/
denně mimo pondělí 9:30—12 / 13—17 hod. (květen-září)
10,— Kč; děti, studenti a důchodci 5,—Kč
Základy Věže samostatnosti se počaly kopat 2. března 1925 (základní kámen byl položen v létě 1926). Původní myšlenka tu byla však už za první války. Věž měla plnit nejen funkci památníku válečným obětem,ale i „leteckého majáku“ — měla být 40 m vysoká. Ovšem právě kvůli této výšce se nakonec od těchto plánů ustoupilo. Projektantem byl architekt František Blažek, sochařská výzdoba byla svěřena Janu Vávrovi a Karlu Lenhartovi.
Věž je orientačním bodem, který je viditelným z velké dálky. Je umístěna v ose hořického náměstí a původně měla plnit funkci leteckého majáku na lince Praha — Varšava. Západně od ní byl pro orientaci letců také z pískovce vytvořen nápis „HOŘICE“, ten byl však na příkaz okupačních úřadů za 2. světové války odstraněn. Stěny Věže tvoří pískovcové reliéfy — jedním z nich je i Prohlášení neodvislosti Československa T.G. Masarykem (sám T. G. M. osobně poklepal na základní kámen věže) ve Filadelfii, jehož autorem je Karel Lenhart. Dnes plní dvě úlohy. Tou první je úloha rozhledny do Polabské nížiny, k Jičínu, k Lázním Bělohrad, ke Zvičině a také do Miletínské kotliny. A druhou je funkce původní — jako Památník I. a II. odboje v pietní síni. Svaz protifašistických bojovníků tady návštěvníky seznamuje s několika tisíci jmény obětí obou válek i obou odbojů a to „jen“ z Hořicka. V další části si mohou návštěvníci prohlédnout stálou expozici hořického Městského muzea „Hořicko v letech 1939 — 1945“.
Před tímto monumentem je umístěno Sousoší Legie za hranicemi, které vytvořil František Duchač — Vyskočil. U Věže bylo však usazeno teprve v r. 1996. V nejvyšší části věže lze navštívit i hvězdárnu.

Redakce: MK