Sochařský park II, nacházející se v nádherné přírodní lokalitě za hořickým domovem pro seniory, se letos rozroste o další umělecké objekty. Již posedmé budou sochaři v lomu U Josefa pracovat na dílech, jež nejprve na rok ozdobí Tylovo nábřeží v Hradci Králové a následně budou instalována v prostředí volného přírodního parku na okraji Hořic.
Organizační porota symposia, v čele s akademickým sochařem Romanem Richtermocem a architektem Martinem Samohrdem, vybrala z hojných řad zájemců čtveřici letošních účastníků.
Z města Niigata, jež leží na severozápadním pobřeží japonského ostrova Honšu, tak počátkem července přijede sochař Akira Go (1955). Akira je autorem několika monumentálních soch v kulturních centrech japonských prefektur a má i bohaté zkušenosti ze symposií, jak ve vlasti (Nagano, Niigata), tak na Tchaj-wanu (Hualien) a Novém Zélandu (New Plymouth). Hořice pro něj však budou představovat první evropskou uměleckou příležitost. Socha, kterou zde hodlá vytvořit, by měla být variací na téma času a historie.
„Ženský prvek“ a latinskoamerické sochařství bude reprezentovat Helena Garcia (1968) původem z Ekvádoru. Umělkyně ovšem dorazí z německého Darmstadtu, kde v současné době žije a pracuje. Helena studovala sochařství, malbu i soudobé latinskoamerické umění, vše na univerzitě v Quitu. Při nedávné návštěvě Čech Helenu uchvátila malebnost české krajiny s historickými památkami a zejména dynamický princip architektury středověkých hradů ji poskytl první inspiraci pro hořickou sochu.
Pětatřicetiletý Evrim Çamoğlu z Turecka je absolventem sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Istanbulu (istanbulskou akademii vystudovala také Songül Telek, účastnice loňského symposia a autorka pozoruhodné sochy „Systém“, jež je dosud vystavena na hradeckém nábřeží). Evrimova tvorba přirozeně reaguje na životní podmínky, které nám nabízí současný svět. Aktuálně ho přitahuje téma rukou a jejich gestické komunikace.
Nejmladší sochařkou, která letos svou prací hořickou galerii pod širým nebem obohatí, bude Češka Markéta Korečková (1975). Markétu pojí s východními Čechami osobní vazby: pochází z Chrudimi a v Hořicích studovala kamenosochařskou školu. Již jako absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (sochařství u prof. Nepraše a prof. Zeithammla a intermediální tvorby u prof. Knížáka) představila v roce 2003 na výstavě v Hořicích — na níž se setkali někdejší studenti z ateliéru Karla Nepraše — objekty z cyklu „Bloody story: krev v životě mužů a žen“. Právě témata dotýkající se genderového vnímání světa , stejně jako interaktivní přístup k divákovi, reprezentují trvale přítomné prvky Markétiny tvorby. Námět sochy pro Hořice vznikl jako reakce na nespočet vyhrocených událostí, kterými se společnost zaobírá a jež se v rychlém sledu střídají; staré problémy časem mizí a jsou nahrazeny novými, ještě provokativnějšími podněty. Projekt Markétiny sochy má ambice nadčasové a velmi interakční.
V těsné návaznosti na příjezd symposistů 1. července proběhne výběr bloků kamene v lomu v Podhorním Újezdu. Ve čtvrtek 3. července budou účastníci symposia oficiálně přivítáni představiteli města na hořické radnici. Celý červenec budou poté pracovat na svých dílech v lomu U Josefa, přičemž k převozu hotových objektů do Hradce Králové dojde ke konci měsíce. V podvečer 27. července se uskuteční na Tylově nábřeží slavnostní vernisáž výstavy nově instalovaných soch spojená s koncertem hradecké filharmonie a ohňostrojem.
První prázdninový měsíc tedy opět nabízí všem milovníkům výtvarného umění i přírodních krás jedinečnou možnost plnohodnotného prožitku obou těchto složek současně. Lom U Josefa je volně přístupný a zájemci zde mohou práci umělců na kamenných sochách bezprostředně sledovat. Zcela výjimečný zážitek si návštěvníci mohou dopřát v sobotu 12. července, kdy se v lomu uskuteční koncert a setkání se sochaři v neopakovatelném aranžmá letní noci.
Text připravila Jana Cermanová z Městského muzea Hořice
Redakce: MK