Hořice v Podkrkonoší 

 

Přejít na navigaci

Gothard

Tisk

  • Datum: 24. 4. 2007 v 16.36,
  • Rubrika: Průvodce městem,
  • Čtenářů: 679,

  • Navštívíte-li Hořice, rozhodně byste si neměli nechat ujít procházku po vrchu Gothardu. Nachází se v klidné, východní části města a slouží k vycházkám, odpočinku, ale i ke kulturním akcím, které se zde každoročně konají. Po celém svahu jsou k vidění desítky pískovcových plastik od různých autorů a účastníků tradičných symposií. Mimo nich se zde také nachází fotbalový stadion, Starý a Nový hřbitov, Galerie plastik, Invalidovna, Riegrův obelisk a socha Jana Žižky.

Je to místo konání každoročních poutí a oslav výročí bitvy, kterou zde svedla Žižkova vojska. Z náměstí se sem dostanete nejlépe Riegrovou ulicí, která vás dovede na křižovatku na úpatí kopce. Stěžejním bodem zde je nepřehlédnutelná budova Domova důchodců a budova bývalé hospody Na Doubravce. Kolem této budovy (míjíme po levé ruce) se snadno dostanete na kopec — Gothard.

Něco více z historie:

Vrch Gothard (352 m n. m.) patří mezi nejpamátnější a historicky nejstarší místa Hořic. Vrch GothardGeologicky je tvořen nánosy červeného písku z období čtvrtohor. Gothard byl osídlen už v starší době kamenné. Archeologické nálezy objevené v blízkosti kostela sv. Gotharda jsou dokladem osídlení lužickou kulturou. Strahovští řeholníci německého původu vrch pojmenovali a nechali zde postavit první svatyni zasvěcenou sv. Gothardovi. Vrch Gothard vstoupil do obecného povědomí 20. dubna 1423, kdy zde oddíly Jana Žižky z Trocnova porazily rytíře opoziční kališnické šlechty, díky tomu Žižka upevnil svoji moc ve východních Čechách. Proslulost Gothardu zvýšily lidové poutě, zvláště pak za hladomoru v letech 1770 — 1771, které byly posilovány vírou v zázračnou vodu z místní studánky. O století později, v letech 1868 a 1869, zde tábory lidu odhodlaně protestovaly proti rakousko-uherskému útlaku. Vyvrcholením národní úcty k husitskému vůdci Janu Žižkovi a památnému místu bylo roku 1873 slavnostní vztyčení kamenné sochy Jana Žižky.

Galerie plastik

Na již zmiňovaném vrchu Gothardu je krom kouzelngothard-galerieého výhledu k vidění také Galerie plastik. Nachází se v těsném sousedství Smetanových sadů a její historie je spjata se zdejší Sochařsko-kamenickou školou. Její součástí jsou také plastiky umístěné po celém Gothardu. V současnosti jich můžeme obdivovat více jak 80.

Kontakty a odkazy:

web: http://www.horice.org/galerie/

Galerie plastik má nově a velmi kvalitně zpracované své webové stránky. Proto jsem věnovala pozornost spíše těm památkám a institucím, u kterých tomu tak není.

Fotbalový stadion TJ Jiskra Hořice

Na Gothardě, vedle hřbitova a v pozadí za Riegrovým obeliskem, má svůj fotbalový stánek hořický klub TJ Jiskra Hořice.

Žižkův pomník

Tato socha legendárního vojevůdce v nadživotní velikosti gothard-zizkabyla slavnostně odhalena k 450. výročí husitské vítězné bitvy. Autorem pomníku byl tehdy mladý, nadějný hořický sochař Pavel Jiříček. Je to první Žižkův pomník v Čechách a první světská socha v Hořicích, do této doby zde byly jen sochy církevní.

Kostel sv. Gotharda

Tato církevní stavba stojí na místě kaple zbudované strahovskými řeholníky, dostavěn byl v roce 1783. Za hladomoru v letech 1770 a 1771 Gothard proslul jako známé poutní místo. Ke slávě poutí přispěla „Zázračná studánka“ (u hostince v zahradě), která podle pověry dávala vodu léčivou a kostelicek-gothardhlavně „sytící“. Vnitřní výzdoba kostela je z roku 1899 a vyšla z dílen ještě mladé sochařsko-kamenické školy v Hořicích. Najdeme zde sochy pískovcových apoštolů a kazatelnu. V okolí kostela je množství starých náhrobků zrušených hrobů, v dolní části starého hřbitova je několik hrobů padlých důstojníků z prusko — rakouské války z r. 1866. Památník padlých vojáků najdeme přímo proti kostelu v podobě pískovcových jehlanů.

Hřbitovní portál

Tato brána je jedním z nejkrásnějších uměleckých děl v Hořicích. Ideovým tvůrcem portálu k Novémugothard-portal hřbitovu byl první ředitel hořické sochařsko — kamenické školy Vilém Dokoupil, architekty novorenesanční stavby byli profesoři školy Bohuslav Moravec a Antonín Cechner. Portál vznikal 14 let (1893 — 1907) prací profesorů a jejich žáků. Dílo si vyžádalo 139 540 kamenosochařských hodin. Portál je vysoký 14,5 m. Autorem anděla je sochař Mořic Černil, secesní plastiku Smrt a Vzkříšení vytvořil Quido Kocián. V popředí stojí sochy sv. Václava a sv. Gotharda, které jsou údajně prácemi Braunovy školy.

Památník ruským vojákům

Tento památník se nachází za Novým hřbitovem v sousedství smuteční síně, na místě bývalého nového židovského hřbitova, zničeného po válce. Je věnován ruským vojákům padlým při osvobozování naší země či zahynulých při transportech. Památník realizoval v r. 1945 Josef Kalfus, model byl po změnách dokončen v r. 1947. Autor jím symbolizoval draze placené vítězství postavou ženy s větví vavřínu a rozevlátou drapérií. Zvýrazněný pohyb a zeď z červeného pískovce v pozadí vyvolávají atmosféru front druhé světové války. Dvacet čtyři náhrobních kamenů kryje oběti hladových pochodů a květnových bojů 1945 v Hořicích a okolí.

Riegrův obelisk

Riegrův obelisk je pískovcový monolit vytěžený v lomu v Podhorním Újezdě, odkud byl dopraven a vztyčen při Průmyslové výstavě českého severovýchodu v roce 1903, na gothard-riegruv-obeliskpamátku říšského poslance za hořický okres Františka Ladislava Riegra. Poté se rozhodlo, že kámen bude vztyčen na Gothardě, kde byla Riegrova oblíbená vyhlídka. Ač tato postava národního života navštívila Hořice pouze jednou, a to roku 1875, choval k našemu městu určitý vztah. Jeho manželka zde měla přítelkyni Annu Srbovou (v literárním světě známou jako Věnceslavu Lužickou) a při své návštěvě prý Riegr velmi obdivoval Gothard, sochu Žižky a hlavně překrásnou vyhlídku směřující nejenom na celé město, ale i dál na celý Chlumský vrch a rovinu k Jičínu. Občané si ho natolik vážili, že ho r. 1861 společně s Františkem Palackým jmenovali čestným měšťanem hořickým.

Celých 14 dní trval transport kamene posledním z hořických formanů Václavem Janderou, dalších 20 dní si vyžádala instalace sloupu na připravený podstavec. Krom 12 párů koní a 4 párů volů jej táhly desítky paží tesařů, řemeslníků a dělníků. Na bezchybnou práci dohlíželi autor myšlenky — učitel Vondráček a Václav Weinzettel, druhý ředitel sochařsko-kamenické školy, který udělal potřebné statistické výpočty. Po opracování kamene kameníky do současné podoby sem byl umístěn kruh z dílny zámečníka Antonína Korála se třemi znaky zemí české koruny vyjadřující svornost. Roku 1907 byl již vztyčený obelisk slavnostně předán veřejnosti. Schůdky byly nainstalovány dle původních plánů v roce 2005.

Informace jsou součástí Interaktivního průvodce městem Hořice. Vypracovala Lenka Maťátková jako svou absolventskou práci na VOŠ a SZeŠ Hořice v roce 2007.

Redakce: MK

Nahoru

Menu