Na 105 porodních babiček provozovalo svou živnost v roce 1902 v Královéhradeckém hejtmanství. To zaujímalo kromě Hradecka okresy Nechanice a Hořice. V současné době nejstarší generaci obyvatel Hradce pomáhaly na svět na přelomu 19. a 20. století Pavlína Matková, Justina Šárová, Anna Šarfová, Anna Šindelářová, Viktorie Lašková, Marie Luňáková, Anna Cerelová a Marie Jarušová.
I Kukleny, tehdy ještě samostatná obec, měly své porodní báby — Macháčovou, Součkovou, Stolinovou a Zahálkovou, na Pražském Předměstí to byla bába Pešková, Hanková, Panenková a Poláčková. V Náchodě pečovalo o rodičky dokonce třináct babiček — Anna Andrysová a Bucká, Marie Draboňová, Anna Filipová, Anna Kořízková, Marie Malá, Josefa Maršíková, Františka Nováková, Anna Přibylová, Amalie Smrčková, Josefa Schusterová, Barbora Šrollová a Kateřina Thůmová.
Na venkově mívala každá třetí obec svou porodní babičku, která se starala o budoucí maminky i v okolních vesnicích. Povolání to bylo časově dost náročné. Pomoc musela bába poskytnout v kteroukoliv hodinu ve dne i v noci. Pokud nebyla právě doma, musela tozařídit tak, aby ostatní věděli, kde bude k zastižení.
A jak měla být správná babička při výkonu svého povolání oblečená? „Babička nechť hledí si vždy největší čistoty a chrání se styku s osobami stiženými nakažlivou nemocí. V povolání nosiž babička jen šaty, které snadno vyčistiti lze, tedy prací, a jichž rukávy až nad lokte vykasati možno. Svrchní oděv budiž ve službě napřed až ku prsům vždy čistou zástěrou pokryt,“ nabádají Služební předpisy pro porodní babičky z roku 1897. Každý porod musela bába hlásit na faře i obecnímu představenstvu. Její povinností bylo také včasné přivolání lékaře, kdykoliv hrozilo nebezpečí ohrožení života.
Do svého deníku, kterým se pravidelně vykazovala, zapisovala místo, datum, hodinu narození a pohlaví dítěte, jeho jméno, bylo-li novorozeně mrtvé či živé, manželské nebo nemanželské, jestli byl vykonán křest „z nouze“. Také bylo třeba zaznamenat polohu dítěte při porodu, kolikátý byl a zda byl předčasný a komplikace. U rodičů se uvádělo stáří, náboženství, doba sňatku, povolání a stav otce, u nemanželských dětí stav matky. I kvůli přesnosti údajů se pak babička účastnila také jejich zanášení do porodní knihy a obřadního křtu.
Zaznamenat a ohlásit obecnímu představenstvu se musel každý bez pomoci zkoušené babičky ukončený porod, stejně jako podezření na úmyslné usmrcení dítěte či plodu. „Každá babička, jež by způsobila zúmyslně zahubení aneb vyhnání plodu, podvržení neb vyměnění dítěte aneb se zúčastnila takového trestného skutku neb měla spoluvinu při něm, propadá zákonitým trestům,“ varuje předpis. Jakým trestům se v případě provinění musely báby andělíčkářky podrobit, však předpisy nezmiňují. JANA KREJČOVÁ
Zdroj: 12.10.2006, MfDnes, včetně fotografií, KHK
Redakce: MK
Antonín Doležal
Posláno: 13. 2. 2007 v 23.20
V Hořicích působila jako porodní babička za 1.světové války až do 30 let Anna Vrátná roz Fiedlerová, žačka
Rubeškovy školy, matka Víta Vrátného učitele sochařsko kamenické školy